Maroko VIII - poznámky k řízení v Africe

Když to navigace dělá zajímavý - průjezd trhem v Rabatu

V Maroku jsme ujeli asi 2000 km a byl to zážitek - pro Mrože, řidiče Jakuba i kopiloty Teri a Kajena. Níže pár bodů k tomu co nás na cestách zaujalo:

• Silnice jsou tepny života - tzn. pohybují se po nich auta, motorky, tuktuky, kola, koňský povozy, muly a spoustu dalších věcí.
• Počet pruhů je dynamický, stejně tak když už nějaké čáry jsou tak jestli je plná nebo přerušovaná je celkem vedlejší.
• Troubení je základní dovednost, použije se zejména když předjíždíte tak, že musí ostatní uhnout nebo pikosekundu potom co na semaforu blikne zelená.
• Silnice jsou slušný, občas se projíždí dopravní stavbou kde ale jako pravidlo nikdo nepracuje.
• Chodcům se zásadně nezastavuje - dání přednosti na přechodu by je zřejmě akorát zmátlo.
• Na skůtru se jezdí nejlíp bez helmy a v žabkách.
• V Maroku neexistují žádný Transportery, jediný co jsme viděli byly nový T6 patřící policii. Servis by asi byl dost problematický. Zato dodávek Merglů je tu spoustu, některé mají ještě nálepky z Německa apod.

Pauza na silnici dokud nepřejde stádo koz, atmosféru dokresluje taxík piáno.

• Lidi stojící u cesty stopují taxíky, což jsou často normální auta a je to naprosto organická forma carsharingu. Když už se někam jede, tak je třeba mít plno. To platí samozřejmě i pro cargo - takže když vezu melouny je potřeba je navršit jak pyramidu a pojistit sítí.
• U vjezdu do každého města je policejní kontrola. Dále je na hodně místech mobilní měření, takže jezdit rychle se moc nevyplácí. I nás jednou zastavili za rychlost, ale s pomocí techniky "mám dítě a těhotnou ženu" se to podařilo uhrát na domluvu.
• Za celou dobu jsme neviděli v podstatě žádnou nehodu, jako by tady všichni byli v tom chaosu pozornější.

Když už něco vezu, tak si pořádně naložím.