Těžko jsme mohli na cestě minout Barcelonu, o to víc když nám Tomáš Kučera poskytl azyl u sebe v bytě přímo v centru gotické čtvrti. To byl trochu zážitek a lá Dlouhá - takže party nikdy nekončí a ještě v 6 ráno na ulici řvou lidi. Dům se taky vyznačoval oblíbeností u místních rumunských bezdomovců, takže pěkný velkoměstský kolorit.
Obývák v historickém bytě
Výhled z bálkonu
Detail dlažby, v každém pokoji je pochopitelně jiný vzor.
Na doporučení jsme vyrazili do "díry ve zdi" v Barcelonettě "La Cova Fumada", což je rodinný podnik s velkou tradicí a oblíbeností mezi místníma, faktor autenticity na 100 %. Babička současných majitelů prý vynalezla tzv. La Bomba, dnes už klasický tapa chod, kulatá obří kroketa s pikantní omáčkou.
Dáváme sardiny v La Cova Fumada
Teri kouká na Barcelonu z Parku Guell a přemýšlí jestli bude ta Sagrada někdy dokončená. Prý už je na to termín - 2028!
Parkování v Barceloně je problematický (respektive zejména drahý, klidně i 40E za den) a taky tu mají správně přísný systém omezení vjezdu dle emisí - ten začal jako dočasný v době smogu, ale stal se z něj trvalý. Jezdíme hodně metrem, šotouš Kajetán z toho má nesmírnou radost.
Měli jsme štěstí, že v Poblenou byly zrovna Open Days, takže celodenní sousedská fiesta. Hodně sympatická čtvrť, kde třeba takhle s minimálními zásahy z velké ulice udělali místo pro život:
S Alvare, Rodriho bráchou, na střeše klubu Razzmatazz
Miluju Teri usmev *
ReplyDeleteA chci taky poznat Tomase Kuceru, aby me ubytoval v Bárce!